Jak začít, než radostným zavýsknutím - po dlouhých několika letech jsme opět viděli ucelený blok představení. Tedy aniž bychom se s K. museli střídat v hlídání a ukládání dětí, o večerních postperformačních flámech a diskusích o shlédnutých představeních nemluvě!! A tak bez mučení přiznávám, že se pro mne z tohoto pohledu jednalo o jeden z nejvýznamnějších a nejlepších ročníků vrcholné přehlídky amatérského divadla minimálně za posledních pět šest let (navíc náš pobyt nebyl vykoupen odložením dětí, což je významný bonus!).
Výše uvedené zavýsknutí kalí jenom jedna skutečnost, a to, že odpolední program jsme uzpůsobili dětem, takže jsem se zúčastnil jenom jednoho sezení v Pécéčku (PC = Problémový klub, místo pro rozbory představení, mytí hlav ubohým ochotníkům, čas od času i pro intelektuální masturbaci a hledání "přesahů"...). Na druhou stranu jsem svou jedinou účast zúročil vrchovatě - celé sezení pátečního Pécéčka jsem zakončil svým vtipným, leč duchaplným, seriózním, ale člověčinou prodchnutým vystoupením! Ano!! Zařekl jsem se před lety, že na Problémovém klubu nebudu zvyšovat inflaci slov svým rozumováním, a že vystoupím maximálně jednou za deset let. Vzhledem k tomu, že naše dvacátá účast je za rohem, měl jsem na své druhé vystoupení už jaksi nárok!
Za čtyři dny jsme shlédli celkem deset představení. Přičemž Divadlu Kámen nedala K. sebemenší šanci, nechtíc rozmnožit své pravidelné odchody z Macháčkových repetitoidních představení. Místo toho vzala děti na pohádku o snězených sourozencích O Jančuškovi a Marčušce. Neviděl jsem, trestní oznámení podávat nebudu!
Hronovská přehlídka shlédnutá v uceleném bloku (respektive její podstatná část) s sebou nese nepopiratelnou výhodu - jednotlivá představení skládají jakousi mozaiku. Jindy náhodně navštívený trapas oplakaný coby ztráta času se v opozici k představení jinému stává důležitým mozaikotvorným kamínkem. Kdybych například představení V melounovém cukru (soubor Q10, Studio Drak HK) viděl vloni vytržené z kontextu přehlídky, protože den před tím a den poté bych hlídal děti, byla by to ztráta času přímo kardinální. Nebo dvojprogram tak odlišných představení dvou "dramaťáků" při LŠU. Generační zpověď souboru Jednabáseň mohla skončit jako antirasistická či antihomofobní agitka. Ovšem došlo k tomu zázraku, kdy se stanete svědkem překročení hranic a s otevřenou pusou zíráte na bytostné divadlo, které přitom neztratilo nic z intimně přesvědčivé zpovědi.
Byl jsem zvědav na představení Boleslavského Divadýlka na dlani "Dlouhý Štědrý večer", které s jistě dobrými herci secvičila profesionálka Kateřina Fixová. Jediným přínosem tohoto představení byla večerní hádka s Jardou kvůli výkonu jedné z hereček.
Výborně jsem se bavil při celkem prostoduché operní parodii Il Congelatore Kočovného divadla Ad Hoc. Ovšem představení bylo připraveno s takovou dávkou nadšení a "profesionality", s takovou úctou k detailu (přičemž ani jednou mne nenapadlo, že by toto úsilí bylo hodno "větší" věci!), že si závěrečný nadšený standing ovation jistě zasloužilo. Ano, nebyli jsme svědky přelomového a zásadního představení, taky jsem si ve druhé řadě stoupnul hlavně proto, abych viděl na herce, ale nakonec vlastně i kvůli jednomu detailu - slavná árie "Nessun dorna" byla přetextována jako "Neser dona" (mafiánského)!
Co dodat? Že jsme přišli o Charmsovy pašije ruského kroužku při V.A.D. Kladno? Což Jarda těžko vydýchával... Taky úterní Pochyby SoliTEATtru byly prý vynikající. Nu což, tohoto rizika se dopustím i příští rok, protože mám-li se rozhodnout pro polovinu Hronova, vždy pojedu na tu druhou. Že letošní jedinou mou výhradou k výběru představení mimomainstreamového divadla byl Kámen? Ano, jsem rád, že jsem přežil celé představení, a že jsem nebyl zpruzen, naopak, monolog o lumičím párku je prostě bomba! Ale znamená to, že Kámen bude na Hronově každý rok? Je to opravdu taková pecka, nebo slovy Táni Fischerové "ztráta času a omílání již jednou omletého"? Nadržuji Divadlu Na tahu, to bezesporu, ale nebylo by objektivně přínosnější poslat Levínského Fyzika a jeptišku? Už jen proto, že bychom si s Jaroslavem mohli porovnat naše soudy s recenzenty v oboru vzdělanými, a hlavně bych byl zvědav na diskusi na PC! Že se nekonají byvší totální maléry doprovázené hádkami na téma "kdo to sem poslal"? Nejspíše se láme éra, a ta nová, pod vedením Simony Bezouškové, bude možná tolerantnější k snaze předvést nejen "vítěze ve svých kategoriích". Slovy profesora Císaře z posledního hronovského Zpravodaje: "Nemyslím si totiž, že přehlídka amatérského divadla musí předvádět to nejlepší; spíše se kloním k tomu, že jejím cílem je předestřít trendy a tendence."
A co by na to řekl Hulec?!
Hronov - Praha, 9.8.2014
Žádné komentáře:
Okomentovat