úterý 4. listopadu 2014

Pěna dní


Motto:
„Teď už máme, co jsme chtěli…“ - úryvek z hymny občanského sdružení Přátelé přímé volby prezidenta České republiky

      Můj přemilý sociálně síťový komunikátor uvnitř virtuálního světa pravd, polopravd a čtvrtpravd, mne spolu s oblíbenými zpravodajskými stránkami v posledních dnech doslova bombarduje zcela zásadními informacemi o prezidentově slovníku, mentální nedostatečnosti exprezidentově, politické neschopnosti exexprezidentově… Důrazně jsem vyzýván, bych se připojil k různým bojovým fejsbukovým skupinám, abych bezodkladně demonstroval, jinak jsem odepsanej srab, odvezl svou kupku hnoje k sídlu českých králů, nebo alespoň cosi podepsal, když už jsem takový posera neplánující vyjít do ulic… Na první dobrou jsem se snažil – jak jinak, než bláhově – reagovat. Nu což, stařecká nesoudnost.
       Než dojde k úřednímu zrušení mého blogu a odstřihnutí mé zoufale dezorientované osobnosti od FB, musím rychle učiniti zásadního prohlášení!! Ano, jsem volič knížete Karla! Ano, prezidenta Zemana vnímám jako zvláště odpudivý blob, jako kombinaci té nejhorší české tradice hloupých honzů s věčnou cigaretou v hubě a přesvědčení o vlastní neomylnosti a hlavně nepostižitelnosti. Ano, souhlasím s tvrzením, že prezident Klaus se v posledních letech stal sám sobě etalonem dokonalosti, svoji vlastní karikaturou! A abych si to pojistil na všech stranách, ano, souhlasím i s tím, že prezident Havel to vypořádání s komunistickou pakáží bezmezně zvoral!
       Jen mi hodně, ale opravdu dost vrtá hlavou, co že to dokáže rozpohybovat tu apolitickou hroudu běžného lidu, jindy politicky apatického, ba ostentativně se politiky štítícího. Kde se bere to dojetí či nenávist, která žene slzy do očí přátel zcela apolitických, slzy nad úspěchem či neúspěchem aktuální hvězdy či nehvězdy politické scény? Kde se bere ta iracionalita sparťanů a slávistů, sic nedoprovázená výbuchy petard, i když brizance komentáře mne milého Jana Rejžka o odpornosti čtyřprocentní kikiny si s dělobuchem skoro nezadá.
       Jak to, že pár sprostých slov vyvolá takovou petiční a stížnostní aktivitu, zatímco nevydání rodinného statku paní Mašínové, dceři obelisku protinacistického odboje pplk. Mašína, a sestře obelisku protikomunistického odboje, bratrů Mašínových, jen tak prošumí, aniž by si toho jakýkoliv bojovník všiml? Všichni to ví, že statek je její, všichni to ví, že byl ukraden komunisty, všichni to ví, že je totálně zdevastovaný a bezcenný! Všichni ví, že takové právo, či jeho výklad je na hovno! Nebo ne? (důvodem nevydání byla nepřítomnost žijícího bratra, jemuž v Česku stále fakticky hrozí tzv. zbytkový trest!) Jak to, že prezidentova kunda či kurva nám stojí za organizaci hromadných stížností a peticí, ale to, že jsou stále odročovány, přerušovány, odkládány případy sprostého konání estébáků nám nestojí ani za zmínku či přečtení komentáře v novinách. Jak to, že rozhlasoví radní s ušima na stopkách sledující každý plk obdrželi už stovku stížností na dvě sprostá slova, ale nikdo si nestěžuje, že se v médiích denně prezentují zástupci zločinecké organizace či spolupracovníci zločinné tajné policie? Jak to, že vadí exprezidentův blábol o exexprezidentově reformním komunardnictví, ale legitimizující účast šéfky Nadace Charty 77 na narozeninové oslavě komunistického premiéra se odbude mávnutím ruky? To jsem sám, kdo ví, že tentýž komunistický premiér byl také mimo jiné ministrem vnitra v době, kdy se na hranicích instalovaly zábrany s vysokým napětím? Na těch hranicích, kde bylo beztrestně povražděno bezmála 250 našich spoluobčanů?
       Myslím, že nešlo si nevšimnout toho vzbouření na vsi kolem jmenování exprezidenta do čela jakési přezbytečné vzdělávací rady. Joj, to bylo pozdvižení, joj, to si naši furianti mentálně zacifrovali! To bylo krafů vypuštěných z nezávislých a nevládních a občanských úst. Takže tuto nablblou radu Starý Ješita nepovede, to je přece vítězství! Bohužel, nevím o tom, že by se jeden z téhle party kluků (a holek, paní Marksová, abych nenarazil) ozval proti debilitě ministerstva školství a výmyslech jeho šéfa o jednotných přijímačkách, zrušení svobodné volby střední školy, umělém navyšování učňovských míst, regionalizaci škol, a dalších nesmyslech, které z tohoto stroje na socialismus vypadávají.
       Jak rychle zapomínají mí milí rodáci na dávné diskuse, kdy jsem uraženě odcházel od stolu, protože jsem už neměl sílu poslouchat ty kecy o „Veškrnovi“, o národní děvce Dáše, kdy byla vysmívána moje naivní úcta k hlavě státu a jeho nepopiratelným zásluhám. Na to se nehraje, blbečku! A hleďme! Najednou tolik ochránců mrtvého exexprezidenta, tolik urážek adresovaných zlobru Velkému Kokotovi, tolik uplivnutí nad konstatováními, která se tak snadno dají doložit (a řada jiných samozřejmě ne!).
       A tak naše kulturní fronta zapomněla na Veškrnu, aby oslintávala Kikinu, tedy kikina ano, ale kunda už ne, renomované servery diskutují o jemných nuancích překladu slova „pussy“, ale bohorovně přehlížejí ovara, už snad všichni se vyjádřili k flísové bundě, ale na zběsilou personální politiku duceho Andreje jsme si tak ňák zvykli, tolik fórů na krtečka v Číně, ale v bedně běží stá repríza soudruha majora Lidského Zemana, v televizním dokumentu se mimoidní student Famu ptá premiéra Pitharta na hnědouhelné limity a rozšafně jej nechá hovořit o dělnosti tehdejší vlády a čistých nezkorumpovaných politicích – klucích co spolu mluvíme „Cojsmesitojsmesi!“, a nikdo se blbého Pitharta (bacha – citace z Vaculíkova Českého snáře!) nezeptá, zda neslyší trávu růst a čeho se vlastně tak bál, že ty svině nechal nadechnout, zelenáč Bursík s tragickým výrazem přednáší ve státní televizi o kupčení státního ČEZu s Putinem, a zatím zelení agenti dělají vše proto, aby co nejvíce rozvrátili energetický systém země a navázali ji na ruský plyn…. Nechce se mi pokračovat. Vynechat ovšem nemohu konstatování z první stránky nejčtenějšího deníku – soudy opět začaly řešit komunistické zločiny! A proč? No protože ze státních zastupitelství, od policie i od soudů v důsledku věku odcházejí dědici pokrokových tradic a hlavně KSČ! A jejich nástupce holt neváže tiché soudružské pobratimství! Ta jedna věta v MF Dnes měla přece způsobit zemětřesení!! Měly by se otevírat již uzavřené případy, předsedové soudů by měli sedět před vyšetřovací komisí a klopit!, prokurátoři by měli být nad ránem odváděni v klepetech, ministr spravedlnosti měl téhož dne nabídnout demisi…. Prd, budeme vozit hnůj na Hrad!
       Veletrapný rozhovor exprezidenta byl poslední ranou z milosti polistopadovému étosu, na kterém mně, blbečkovi, tolik záleželo. Bude teď trvat padesát a více let, než se nezaujatý, nejspíš dnes ještě nenarozený historik pokusí sloupnout nánosy sraček, které překryly zlatou éru let 1990 až 1997, mimochodem ukončenou bláboly o spálené zemi, a možná ještě horšími bláboly o blbé náladě či intošským mudrováním za pultíkem v Rudolfinu. Poslední pšouky dříve Velikého Kormidelníka jsou jen završením tragické cesty vedoucí ke konci jedné velké éry. Paradoxem je, že toho VéKá docílil v podstatě obdobnými, tolik kritizovanými kroky, které používal jeho předchůdce. A tak bude příští historik především zkoumat, čím to, že se standardní demokracie odevzdala do rukou estébáka, který si postupně zprivatizoval celý stát.
Praha, 4.11.2014
P.S. 
Kamarád Klausobijec mi na FB napsal, že Ovar je tak hroznej, že se mu už skoro stýská po Kikině. No, já se tedy nejvíce bojím toho, aby mi za tři čtyři roky nepsal, jak se mu stýská po Ovarovi…. Inu, přímé volby se vám zachtělo, holoubkové…

Žádné komentáře:

Okomentovat