V onen pátek koncem sedmdesátých let naše auto, jako vždy, nedočkavě směřovalo ke krušnohorské chalupě. Ovšem už po projetí Chban nás zastavili soudruzi příslušníci Veřejné bezpečnosti (tehdejší složka Sboru národní bezpečnosti, což je vlastně dnešní Policie ČR, no vlastně úplně není, ale to by bylo na dlouhé vysvětlování). Zkrátka obecně známé gesto soudruha v zelené uniformě navedlo našeho moskviče na krajnici. Otec stáhl okénko a očekával standardní buzeraci. Tentokrát byl ovšem vyzván, aby vystoupil a otevřel kufr tohoto výkonného sovětského sedanu. V kufru ležel pytel cementu. Znáte tu scénu z mnoha filmů - podezřelý otevírá kufr, policista se nahne, a tu? Mrtvola!! Detail vyděšeného obličeje! Ruka šátrá po pistoli... Téměř stejně zareagoval onen mladičký uniformovaný soudruh. Zhoupl se na podpatcích a vzápětí vyslovil tu krutou větu: "Paragon!?" "Nemám, je to můj cement, v mém autě, nemusím mít od všeho paragon!" "Tak to tedy musíte mít, soudruhu, jinak máte velký problém!" Na ta slova se jindy cholerický otec klidně otočil, otevřeným okýnkem se naklonil nad přístrojovou desku, vytáhl ze zapalování klíčky a podal je esenbákovi se slovy: "Vracíme se pěšky, až vyřešíte ten VÁŠ problém s tím cementem, auto mi přivezte"....
Na tuto historku jsem si vzpomněl při sobotním odbočování z rychlostní karlovarské silnice směrem na Lány. Na krajnici zde stál soukromý fiátek obklopený celníky. Jejich úkol je zřejmý - v situaci, kdy přejedete hranici, aniž byste ubrali plyn, se stát brání tak, že celníci působí na celém území státu. Kontrolují tak nejenom dovážené zboží, ale mimo jiné také transfer drog a narkotik. Odhlédněme nyní od blbé státní politiky týkající se konopí, ten vlastní záměr je jistě bohulibý. Ovšem mluvím o původním záměru!! Protože vypustíte-li Krakena, už jej nikdy do klece nevrátíte! A tak k původním bohulibým záměrům plíživě a bez povšimnutí ohřívané žáby přibývají další a další... no, prostě cementové buzerace! Před několika týdny bez většího povšimnutí dostali na prdel drobní distributoři vína. Každý, kdo převáží více než sto litrů vína, musí mít průvodní doklad na všechno zboží. Chápete? Představte si, že ve Vysočanech provozujete malou vinotéku, stolek pro pět lidí, stáčené víno a pak jen vitríny plné jednotlivých i unikátních lahví. Dvě lahve špičkového šampaňského, tři lahve unikátního burgundského, dvacet lahví pozdního sběru z Dunajovic... Na vše musíte mít doklad, tedy i na archivní vína, která jste pradávno poctivě proclili při dovozu. A teď bacha - chybí-li vám jen jeden doklad, celníci vám zabaví nejen všechno zboží, zestátní vám i auto!! Doufám, že to někdo vysvětlil bráchovi, který si takto vozí víno z Moravy do sklepa právě té krušnohorské chalupy, vlakem se tam cestuje sakra blbě!
Ale cementová buzerace nekončí u vína! S otevřenou pusou zírám na zprávy, abych zaregistroval další přidání polen pod žabí kotel! Řezníci nově musí dva dny předem hlásit jakýkoliv dovoz masa. Jakýkoliv! Nenahlásíš, zaplatíš! A teď ta špica: nahlásíš, ale nedovezeš, zaplatíš taky!! Dojez tu šunku...!!! Zlatej Orbán! Jenže kdo by kvůli řezníkům šel svítit tabletem před ministerstvo zemědělství, že?!
Pamatuje si ještě někdo bazální výcuc rámcových parametrů byvšího Evropského společenství? Když vynechám dnes zcela zapomenuté ideály humanitní (sdílení myšlenek, ovlivnění kultur, volný trh názorů.... cha chá!!!), byla to svatá trojice Volného Pohybu - zboží, služeb a lidí! Naše současná Nejvíce Proevropská A Prounijní Vláda Co Jsme Kdy Měli prostě zaplula do myšlenkového mainstreamu EU. Jedinou sdílenou ideou současné nové Evropy je tvářit se strašně proevropsky, ale na týmovou souhru kašlat a hrát jen na sebe. A tak tu máme zase cla, ovšem v pokřivené podobě - dovozce neočešeme o clo, ale rovnou zlikvidujeme administrativně kafkovským požadavkem. V televizi se dívám na náměstka ministra zemědělství, jak s úšklebkem ve tváři (nekecám, on se fakt škodolibě šklebí jak tajemník KV KSČ!!) sděluje lidu přiblblému, že když budou řezníci nakupovat u domácích producentů, nemusí hlásit nic!! A čeká potlesk!! Jo, rozumím, jsem všema deseti pro prosperitu prasečkářů! Stejně jako pro prosperitu chmelařů, obilnářů či cukrovarníků zdeptanou a zdusanou evropskou zemědělskou politikou (zkuste si jen tak pro srandu najít, jaká část rozpočtu EU je určena na dotování zemědělství... francouzského, třeba...). Jenže šklebící se náměstek už neprozradí dolním deseti milionům, že spotřebu vepřového pokrývá domácí produkce jen ze čtyřiceti procent... Jo, a ještě perlička - na přímý dotaz redaktora pan ministr bez mrknutí oka sdělí národu, že toto opatření bylo vyvoláno a skončí s účinností protiruských sankcí. Tak tomu říkám společná zahraniční politika... sráčů a pitomců. Nemluvě o tom, že doufat, že Rusové své roční embargo na dovoz potravin zruší, je zcela iluzorní. Takže si zvykejme - opět se budeme mít dobře! Ať chceme nebo nechceme!
To jsou paradoxy, pane Vaňku!! Stará antibruselská Burma se stane bojovníkem za evropské ideály...
A jak to dopadlo tedy s tím cementem? No, jak by? Soudruh příslušník štítivě vrátil otci klíče od ruského buicku a jen opakoval - jeďte, jeďte...!! Kdy nám, třeba štítivě, vrátí klíče od naší svobody tihleti Sobotkové? Nejspíš jindy, na svatýho Dyndy...!!
Praha, 2.11.2014
Žádné komentáře:
Okomentovat