„Doktrína právní kontinuity exkomunistů Rychetského a Jičínského a shovívavost Václava Havla vůči komunistickým kamarádům z disentu zabránily tomu, co bylo nabíledni a čekal to každý, včetně komunistů samých. Jelikož slušnost je pojem pro tyhle lidi neznámý, pochopili to jako slabost a dnes jejich drzost přesahuje všechny meze.“
Astonův úvodník, Neviditelný pes ze dne 26.8.2015
Kovaná komunistka Semelová (mimo jiné
důkaz pro mé tvrzení, že některým učitelkám by měl být zcela natvrdo zakázán
přístup do škol!), takže tahleta rudá kráva Semelová bude pohnána před soud. Čeká
nás období komentářů, které opět vytáhnou Havlovu nechuť či neschopnost
razantně se vypořádat s komunistickou stranou hned po Listopadu. Opět se
dočteme o neschopnosti tehdejších právníků vypořádat se se změnou systému, o
zoufalém trvání na zachování právní kontinuity, o neschopnosti připravit
nedokonalý lustrační zákon, o tichém vyhnití komunistických zločinů atd. atd.
Dlouhá, opravdu dlouhá léta kroutím
hlavou nad tím, že stejná, spíše tedy násobně větší kritika, jen s opačným
znaménkem, je vytrvale spojována se starou polistopadovou bájí o nepřipuštění
právníků a nepřipravenosti právního rámce pro polistopadové ekonomické změny –
tedy odstrčení těch samých právníků, kteří nezvládli ani sobě vlastní parketu
transformace právního řádu.
Představa, že parta právníku se zkušeností buď odstavených osmašedesátníků či podnikových právníků všech těch n.p., s.p. či o.p. vytvoří během několika měsíců právní rámec transformace národního hospodářství, mně přijde hodně úsměvná! Jásněěě! Už slyším ty argumenty, jak by se zabránilo rozkradení majetků, tunelování fondů a nevím čemu ještě. Nejsem obecní prosťáček, abych si myslel, že nikdo neukrad ani sušickou sirku, Poldinu sponku či nějakej ten slezskej ingotek! Ovšem také jsem si jist, že by ten vzývaný právní rámec nezabránil vůbec ničemu. Leda tak by se prohodily gangy, a to nejspíše z mladých harvardů na staré soudruhy ředitele. Agónie socialismu by trvala dalších deset patnáct let, a nakonec by se stejně privatizovalo hlava nehlava – třeba po řeckém způsobu, řekněme uboze pokrachovém.
Apropó – není sympatičtější upřímný tunelář podvádějící tak nějak postaru tisícikorunové podílníky, než pokrytecká ždímačka státních a evropských dotací? Než všechny ty počestné koncerny, klastry, průmyslové zóny, aquaparky, betonáři a asfaltéři….? Tedy než ti nepostižitelní machři přisátí na cecek veřejných prostředků od měst až po ministerstva? Přičemž vrcholným extrabuřtem je usednutí takového šíbra do ministerského křesla!
Ale zpátky k právním rámcům. Jeden z nich mne živí, a tak jsem v posledních letech přímým svědkem vytváření právního rámce pro jednu z důležitých noh světové ekonomiky, pro bankovní industrii. No, řekněme si hned na začátku, že představa, že banky řídí ekonomové, je dávno zoufalou iluzí. Desetitisíce stran regulací, nařízení, směrnic, guidelines, best practise, zpráv a doporučení Basilejského výboru pro bankovní dohled, zpráv bruselského Finepu, Cepsu, EBA, EBF, EBIC, ECB, ECONu, ESMA, ESRB, FSB a nevím čeho ještě, to vše je vytvářeno právníky tak důkladně, že řada regulací jde už teď proti sobě, a co požaduje jedna směrnice zcela zásadně, jiné nařízení zakazuje. A teď do toho nastoupí právníci z našich národních institucí a usilovně transponují vyšší regulatorní povinnosti na národní úroveň, a modifikují, a přidávají si, a pořizují vlastní výklady…. A tak čas od času narazím na skvosty, kdy je na první pohled zřejmé, že dokument je sice právně dokonalý, ale fakticky se jedná o blábol. Příklady? Mám, to se ví, že mám! Pro zájemce uspořádám seminář. Ale za sazbu, kterou si účtují právníci, aby vysvětlili to, co předešlí právníci vymysleli na základě regulatoriky zpracované předchozími právníky.
Představa, že parta právníku se zkušeností buď odstavených osmašedesátníků či podnikových právníků všech těch n.p., s.p. či o.p. vytvoří během několika měsíců právní rámec transformace národního hospodářství, mně přijde hodně úsměvná! Jásněěě! Už slyším ty argumenty, jak by se zabránilo rozkradení majetků, tunelování fondů a nevím čemu ještě. Nejsem obecní prosťáček, abych si myslel, že nikdo neukrad ani sušickou sirku, Poldinu sponku či nějakej ten slezskej ingotek! Ovšem také jsem si jist, že by ten vzývaný právní rámec nezabránil vůbec ničemu. Leda tak by se prohodily gangy, a to nejspíše z mladých harvardů na staré soudruhy ředitele. Agónie socialismu by trvala dalších deset patnáct let, a nakonec by se stejně privatizovalo hlava nehlava – třeba po řeckém způsobu, řekněme uboze pokrachovém.
Apropó – není sympatičtější upřímný tunelář podvádějící tak nějak postaru tisícikorunové podílníky, než pokrytecká ždímačka státních a evropských dotací? Než všechny ty počestné koncerny, klastry, průmyslové zóny, aquaparky, betonáři a asfaltéři….? Tedy než ti nepostižitelní machři přisátí na cecek veřejných prostředků od měst až po ministerstva? Přičemž vrcholným extrabuřtem je usednutí takového šíbra do ministerského křesla!
Ale zpátky k právním rámcům. Jeden z nich mne živí, a tak jsem v posledních letech přímým svědkem vytváření právního rámce pro jednu z důležitých noh světové ekonomiky, pro bankovní industrii. No, řekněme si hned na začátku, že představa, že banky řídí ekonomové, je dávno zoufalou iluzí. Desetitisíce stran regulací, nařízení, směrnic, guidelines, best practise, zpráv a doporučení Basilejského výboru pro bankovní dohled, zpráv bruselského Finepu, Cepsu, EBA, EBF, EBIC, ECB, ECONu, ESMA, ESRB, FSB a nevím čeho ještě, to vše je vytvářeno právníky tak důkladně, že řada regulací jde už teď proti sobě, a co požaduje jedna směrnice zcela zásadně, jiné nařízení zakazuje. A teď do toho nastoupí právníci z našich národních institucí a usilovně transponují vyšší regulatorní povinnosti na národní úroveň, a modifikují, a přidávají si, a pořizují vlastní výklady…. A tak čas od času narazím na skvosty, kdy je na první pohled zřejmé, že dokument je sice právně dokonalý, ale fakticky se jedná o blábol. Příklady? Mám, to se ví, že mám! Pro zájemce uspořádám seminář. Ale za sazbu, kterou si účtují právníci, aby vysvětlili to, co předešlí právníci vymysleli na základě regulatoriky zpracované předchozími právníky.
A tak mě prostě doslova děsí představa, že by se ekonomické transformace po Velkém kapitalistickém polistopadovém skoku ujali právníci. Dopadlo by to jako s fanatickou Semelovou, která si i po těch letech může pouštět hubu na špacír, a nikdo nevěří, že by ji za to kdo odsoudil – právní rámec, neprávní rámec. Takže naposledy a důrazně prosím, nechoďte na mne s právními rámci. Nebo vám omlátím o hlavu tisícistránkové nařízení Evropské unie číslo 275/2013!!!
V Praze, 26.8.2015
Žádné komentáře:
Okomentovat