Díky synkovi Matějovi jsem před lety prochodil vysočanské údolí a dolní Libeň. Nesnáším objíždění parku s kočárkem, takže pro každou procházku jsem hledal nějakou novou cestu. Poznal jsem Flajšnerku, Kolčavku, Labuťku..., byl svědkem prvních demolic v industriální divočině na březích Rokytky, centrálního to veletoku dosahujícího velikosti Libočanského potoka z mého rodného žateckého kraje. Prolezl jsem také všemožné libeňské škvíry, jen když se tam vešel kočárek. Například tady jsem našel podivný průchod do Světovy ulice, pojmenované po prvním libeňském starostovi. Jeho potomek mezi válkami postavil známý Palác Svět (takže přestože palác zdobila obrovská zeměkoule, jeho jméno nevzniklo z touhy dostat "svět" do dolní Libně).
S narozením posledního sklíčka do mozaiky tří sester, princezny Adélky, jsem tudíž pro putování s kočárkem musel hledat nové cíle, nové trasy. Takže vedle starého a nového Proseku, Klíčova a klíčovského parku, Střížkova, proseckých skal..., jsem také objevil Krocínku ve stráni nad Vysočany. Procházka alejí po prastaré zemské stezce přes klíčovský park vždy končila v uličkách Pod Krocínkou, Na Krocínce či Nad Krocínkou (ono to ani jinak nejde). Přiznávám, že tedy nejčastěji jsem to i s kočárkem zapíchl v Klíčovské ulici na zahrádce hospody Školička... Název Krocínka jsem přiřadil k jménům dalších viničních usedlostí v tomto dříve úrodném údolí vzdáleném na dojezd drožkou od Poříčské brány - Palmovka, Balabenka, již zmíněná Flajšnerka, Kolčavka či Labuťka, Jetelka, Máchalka, Kelerka, Kotlaska...
Až nedávno jsem se ve vysočanském vlastivědném měsíčníku dočetl, že Krocínka nese jméno po majiteli zdejších rozsáhlých vinic a letohrádku, rytíři Václavu Krocínovi z Drahobejle, jemuž rytířský titul udělil sám císař Rudolf II... Ano, i Drahobejlova ulice na pomezí Libně a Vysočan je pojmenována po tomto významném muži.
Pak ještě ty již zmíněné tři: Na - Pod - Nad Krocínkou, dále Krocínova na Starém Městě a Krocínovská v Dejvicích. Je zřejmé, že Krocín nebyl nějakou zanedbatelnou postavou v historii Prahy. Po vystudování práv se stal městským úředníkem, císař Rudolf II. jej jmenoval primátorem a dozorčím městských důchodů. Krocín byl nejenom velmi pracovitý, ale invenčně zasáhl do života města. Vnesl pořádek do výběru poplatků, zavedl řády trhové, poplatkové, pohřební, požární... Vnesl pořádek do městských financí, za jeho působení městský majetek vzkvétal, a to včetně opravy Karlova mostu, vodárny, oprav domů a kostelů, rozmnožení obecního majetku. Zásadním počinem jeho primátorování bylo zřízení nákladné kašny na Velkém, dnes Staroměstském náměstí. Dodnes známá Krocínova kašna vybudovaná v roce 1591 zde vydržela až do roku 1862, kdy byla zcela zbytečně a nepochopitelně rozbořena a zničena.
Krocín založil slávu rodu a zajistil bohatství svým potomkům. Zakoupil v Praze několik domů, mimo jiné také dům s pivovarem U Halánků. Vlastnil nejen vinice na Krocínce, ale i na dnešní Hanspaulce. Krocínka byla rozparcelována až v roce 1935 na stavbu rodinných domů pro zaměstnance ČKD. To už zde letohrádek Krocínka nestál, vyhořel pár let před tím. Pro lepší zobrazení dnešního pohledu na Krocínku doporučuji rozkliknout letecký snímek:
Letohrádek Krocínka stával na tomto, i dnes tajemně romantickém místě:
Z rozsáhlých zemědělských majetků a viničních usedlostí do dnešních dnů zůstalo místní názvosloví, několik původních cest kopírujících historické spojnice, a pak taky názvy ulic pojmenovaných po významných osobnostech, jakou byl i Václav Krocín z Drahobejle.
A jak to celé souvisí s jakousi žateckou stopou?? Zářezem do historie Prahy a Vysočan? No velice úzce!! Václav Krocín z Drahobejle se narodil do měšťanské rodiny jako Vašek Šafránek, a to roku 1535 v Žatci!
(šafrán = lat. Crocus)
Praha - Vysočany, 19.5.2014, s významným využitím článku "Krocínové a Praha 9" z vlastivědné přílohy Rokytka, magazín Prahy 9 Devítka, květen 2014.
Žádné komentáře:
Okomentovat