Po těch letech
popojíždění autem po Praze dávno nepatřím k těm, které rozčílí každá
pětiminutová zácpa, anóbrž stau, čiliže traffic jam. Beru je jako živelnou
pohromu, kterou je třeba s co největším klidem přežít. Naštěstí doby, kdy
jsem denně dojížděl z Vysočan až na Dědinu, jsou dávno pryč. Autem po
Praze prostě nejezdím, neb to považuji za zbytečné, poslední dobou téměř
vyloučené. Těším se na otevření tunelu Blanka, který by pro nás, východňáry
z Prahy 9 a okolí, měl být požehnáním. Je opravdu žalostné, když
nejrychlejší páteční cesta z Vysočan západním směrem na D5 vede přes
Malostranské náměstí…
A tak do auta sice denně usedám, ale jen
proto, abych syna vyvezl do školy, jedinou možnou cestou z našeho dolíku,
a to divokými serpentýnami vysočanské estakády na náhorní rovinu proseckou
osídlenou divým lidem sídlištního typu. Za normálního provozu otázka necelých
deseti minut. Poslední dobou jsou čím dál složitější sjezdy zpět – stovky aut
se hrnou teplickou dálnicí a ve snaze vyhnout se špuntu v Holešovičkách
zaplavují sídlištní komunikace jak mravenci cukrárnu. Po přidání třetího
řadicího pruhu před křižovatkou na náměstí OSN (a jestli někdo řekne náměstí Lidových
milicí, nakopu mu prdel!) se nekonečný automobilový had klouzající
z Proseku jedním ze dvou sjezdů k centru rozpouští docela rychle –
většinou tu netvrdnu déle, než deset patnáct minut (za tu dobu byste sice
dojeli z mého rodného města do města okresního, ale to je řeč o jiném
časoprostoru!).
Avšak přišla bída na sjezdaře estakádní – protože před zmíněnou
křižovatkou poklesl kanál a ten je tedy třeba opravit. Jasně, chápu, a určitě
nejen já! A tak se, představuji si v živých barvách formátu 16:9, kdesi
sešly hlavy odpovědné, by naplánovaly opravu. Člověk neznalý by očekával, že
v tomto neuralgickém bodu východní poloviny Čech to půjde ráz na ráz.
Večer se postaví značky, vymezí objízdné pruhy, ráno nastoupí pár dělných
chlapů s prackama jak vesla k pramici, do odpoledne odstraní
vytlučený asfalt, vyspraví kanál, pak nějaká technologická lhůta na zatvrdnutí
betonu, nakonec zalití asfaltem…. To vše proběhne v době víkendové,
přinejhorším dva víkendy po sobě. Tedy s cílem co nejméně rýpat rezavým
drátem do otevřené rány v chlopni dopravního systému této části Prahy.
Houby – značky a naváděcí tabule jsou
rozestaveny již týden. Celý týden je tedy propustnost křižovatky snížena
minimálně na šedesát procent. V pondělí ráno, v době vrcholící
dopravní špičky, už projede jen 30% aut, protože prastará multikára stojí
v druhém pruhu, nad rozbitým kanálem mudrují dva pánové, z korby
multikáry čouhají dvě lopaty. To bych tedy čekal sakra jinou techniku!!! Ve
stejnou dobu chrlí Radiožurnál jedno upozornění za druhým na totální ucpání
hlavní prosecké křižovatky (Prosecká x Vysočanská), protože automobilový had
svým koncem dávno přerostl až mezi paneláky, takže znemožnil pohyb kolon
jakýmkoliv směrem.
Předpokládám, že na naší radnici sedí
uvolněný radní pro dopravu. Možná z oken své kanceláře dohlédne až na tu
křižovatku. Vím, že tak neučiním, ale chtěl bych se k němu objednat
s jedinou větou: „Vy jste ale hlava, pane vachmajstr“…….
Praha, 19.11.2013
Žádné komentáře:
Okomentovat