sobota 24. ledna 2015

Mandlování nekrytých bankocetlí

Tak podle Astona (Neviditelný pes) je chystané mandlování nekrytých eur výsostně politické téma. Tak politické, že se ho politické strany štítí. Tedy aspoň ty relevantní. O chrlení peněžní krve bylo napsáno snad vše – naše ČNB, a teď obdobně ECB, dokazuje, jak šedivá je teorie kravaťáků horních pater honosných budov, a jak zelený je strom globalizovaného života.

Ale nechme diskusí o předražené dovolené či zbytečně drahém benzínu. Chtěl jsem psát o osobní zkušenosti s (ne)politizací problému, který hýbe a bude další desetiletí hýbat našim intimním žitím, aniž bychom měli šanci se před svým údělem kde v Evropě vrtnout. Před pár dny jsem seděl na jednání na poměrně vysoké úrovni. Tématem byl dopad nové bankovní regulace do českého prostředí. Úhelným kamenem evropské bankovní regulace je tzv. směrnice CRD IV a nařízení CRR. Již těmito mnohasetstránkovými dokumenty byl výrazně zvýšen tzv. kapitálový poměr. Tedy zatíženy banky – ovšem stabilní a vyfutrované české jsou ještě vysoko nad tímto požadavkem s prstem v nose. Na rozdíl od ostatních evropských bank. Od letošního roku ovšem přibude další požadavek, který se týká bohulibého úmyslu zabránit budoucí sanaci bank z veřejných peněz. Tomuto požadavku se říká MREL a stanovuje dodatečné nároky na tzv. způsobilé závazky bankovních domů. Jedná se o pasiva, která by byla v případě sešupu banky do procesu tzv. resoluce, totální záchrany, použita pro rekonstrukci kapitálu. Poté, co by regulátor sáhnul na prachy akcionářům, pokud by to k rekapitalizaci nestačilo, dál by pokračoval „dlouhými“ vklady korporátních klientů, odloženými odměnami managementu, závazky v rámci skupiny po určitě době splatnosti, ale především snížením hodnoty bankou vydaných nezajištěných dluhopisů.
Ovšem české banky (tedy české dcery!) jsou financovány především a hlavně takřka nevyčerpatelnými pasivy v podobě klientských vkladů, pojištěných, a tedy nezpůsobilých pro rekapitalizaci (což je zcela v pořádku!). Z čehož plyne, že na rozdíl od ostatních evropských bank, které neustále bojují s dostatkem zdrojů, jsou české banky stabilní, solidně kapitalizované, a přitom ještě ziskové,…. v důsledku toho ovšem mají v podstatě tragický nedostatek způsobilých pasiv, jimiž by pokryly nový požadavek MREL. Pointa? Aby české banky (tedy především ty systémové, silná čtyřka) splnily nesmyslný požadavek, budou se muset pustit do dobrodružství s vydáváním nezajištěných (tedy pro banky především drahých) dluhopisů (nemluvě o tom, že je otázka, co to udělá s dluhopisovým trhem, když se na něm více méně v jednom okamžiku objeví třeba za 200 miliard seniorních nezajištěných bondů?!?!).
Když na tom zmíněném jednání všichni mlčeli, nedalo mi to, abych se nezeptal, co s touhle kafkárnou budou dělat státní i nezávislé orgány (dobrá, nebudu chodit kolem horké kaše – ptal jsem se, co s tím bude dělat ministerstvo financí a národní banka). Nejdříve jsem si vyslechl, že se mnou určitě nikdo nebude diskutovat o deficitu demokratických postupů v EU a podobné kecy (jako bych se na to ptal). Ovšem pak bylo konstatováno, že pro pana ministra je požadavek MREL něco tak nepochopitelného, že nelze očekávat, že by se, třeba v rámci ECOFINU, nějak ozval (přestože v důsledku se bude jednat o zásek do celé ekonomiky)! A ČNB se jako regulátor přece nemůže znemožnit tím, že sám proti regulaci vystoupí… Jak v takové atmosféře nepochopení problému, obklopen mimoidy, čekat, že by se našla aspoň nepatrná vůle problém politizovat?
Takže zoufalé banky se pokusí přesvědčit zbytek Evropy, že požadavek MREL bude mít pro českou bankovní industrii zcela opačný, než zamýšlený dopad. Místo ochrany trhu přinese jeho rozkolísání, místo stability systémových bank přinese jejich nestabilitu, která se samozřejmě projeví na nestabilitě celého trhu… Hádejte, jak to dopadne!!
A tak si říkám – ano, banky jsou takovými New York Rangers současné Evropy – všichni je potřebují, protože Národní Hospodářská Liga by bez nich byla na odpis, ale nikdo je nemá rád! Ale jak to vypadá v ostatních oblastech hospodářství? Jiných regulací? Ale třeba i kultury? Jdou i ostatní regulace proti smyslu a logice našeho žití? A jak dlouho vydrží to obecné smíření s něčím, co osudově přijímáme? Kvůli bankám se nikdo ani neuprdne… Kvůli čemu tedy? A ustojíme pak ten smrad? Bůh s námi (i s námi ateisty!!).
Praha, 24.1.2015

pátek 2. ledna 2015

Rok ve 43 vteřinách

Z té záplavy fotografií vybral automat na googlovském úložišti fotek a videí. Celkem trefně.

Praha. 31.12.2014