Andrássy tér

Nad Andrássy tér vychází slunce.

Housenky Ikarů se sunou dolů k vodě.

Sto prvá ranní cigareta s chutí čokolády,
ještě chladný chodník, vůně rzi nad nádražním bufetem,
kde věčná Štěpánova ručka svírá paprikovou klobásu.

Sto druhá ranní cigareta zašláplá do asfaltu.
Škvířící se dlouhé uhlovodíky tlučou v nose.
Cesta k nádraží se nezkracuje,
ale divý Avar naléhavě opakuje:
"Ještě JE čas, ještě JE trochu času...!"

Sto třetí ranní cigareta bodá do boku sladkým trnem.

Nad Andrássy tér vychází slunce...


Budapest, červen 2002