středa 9. října 2013

Krátce ještě ke travičům studní

    Přečetl jsem si onehdá názor na přiznávání se k politické orientaci. že se prý pravicově smýšlející občané stydí či bojí ke svým názorům přihlásit. Následoval rozbor a zdůvodnění. nemá cestu se v tom nimrat, podle mne prostě jen došlo k dalšímu zhoupnutí společenského povědomí o prioritách. A při té nalévárně od Bruselu na Malou Stranu o tom, že stát je tu od toho, aby se STARAL (!!!), se vůbec není co divit! Prostě v devadesátých letech většina tvrdila, že je bytostným pravičákem, tak teď zase nějaký čas budou všichni leví jak šavle.
    V této souvislosti mě však mnohem důležitější připadá, že tuto zákonitou změnu provází cosi nového, cosi, co má kořeny v Havlově blbé náladě, leč s krizí posledních let to prostě nesmyslně hypertrofovalo. Myslím obecné nadávání na vše a všechny, které se stalo především mediální normou. Kauzy se nehledají proto, aby se řešily, nýbrž proto, aby se dohledal důvod pro sžíravou a neúprosnou kritiku. Již jsem tu před časem srovnával přístup k věcem veřejným na jedné straně novináře Poláčka, a na straně druhé baviče Krause. Kraus prostě svůj pořad zahájí sžíravou kritikou, i kdyby si měl na internetu najít sebevětší blbost. A lidé plácají, hovadsky se chechtají a cítí tu lechtivou sounáležitost s Honzou, který má přece stejné názory jako oni, takže jako by na to dostali razítko! Od Krause, který tak sžíravě nahlíží na debilní bulvár, ale sám jej pomáhá vytvářet svými sexistickými narážkami a nepodloženými urážkami. Kraus tehdy v rozhovoru nařkl Poláčka, že jeho pozastavení se nad věčně nespokojeným Krausem je Poláčkovou zbabělostí. A to je to, co jsem chtěl říci - mám intenzivní pocit, že už žijeme v době, kdy je odvážné nenadávat, kdy je odvážné hájit nějaký či něčí názor bez ohledu na autorovo jméno, kde je odvážné se něčeho či někoho zastat. Minimálně se do vás v hospodě pustí celá společnost a nenechá na vás nit suchou. V tom horším případě se dočkáte ostrakizace ústící (zatím jen) do ztráty místa (Bátora byl odejit proto, že mu bylo vyčítáno, že jako státní úředník se nemá co vyjadřovat k politickým otázkám - a uteče doslova pár měsíců, a státnímu úředníkovi Mynářovi dělá předvolební kampaň rovnou prezident, a ještě za státní peníze!!).
    Takže i když jsem pod rozlišovací schopností mediální hvězdy Krause, dovolím si jej opravit - jeho odvaha je velice zpozdilá, on se jen veze na všeobecném veřejném mínění, díky pevnému posezu na této vlně vydělává peníze a systematicky buduje svou nezaslouženou pověst břitkého moderátora (už dávno ne, pane Krausi). Třeba si toho všimnete, že odvaha ve veřejném prostoru je dnes už zcela o něčem jiném!
Praha, 9.10.2013 

Žádné komentáře:

Okomentovat